Jak funguje komoditní obchodování

První otázka, která by nás s touto problematikou měla napadnout je jednoduchá. Co to jsou komodity? Komodity jsou suroviny. Například: ropa, zlato, cukr, oves, pšenice, bavlna, vepřové maso, hovězí maso…

Je tedy logické, že na komoditních burzách se bude obchodovat s výše uvedenými surovinami. Ovšem nedělejme z komoditního obchodování trh, na kterém se mění jedna surovina za druhou a každý na toto místo chodí s reálnou komoditou. Tak to vážně není.

Nejdříve, než si vysvětlíme, jak obchodování vzniklo, tak se naučme základní pojmy. Obchodování s komoditami má hned několik synonym, jedná se o trading commodities, termínové obchodování a futures trading (kontrakty). Zcela nejpoužívanější je slovo futures kontrakt. Obchodník téměř nic jiného neřekne.

Pro jednodušší pochopení se pojďme podívat do historie. I když komoditní obchodování vzniklo ve staré Číně, my se podíváme do 17. století do Japonska. Tam byly položeny základy dnešních komoditních burz.

Ve výše uvedené zemi měli největší problém pěstitelé rýže. Často neměli dostatek peněz na sazbu a na mzdy. Navíc jim ani nikdo nechtěl půjčit.

Zemědělce tedy napadlo, že zajdou za obchodníky a domluví se s nimi, že do určitého data dodají určité množství rýže za přesně stanovenou cenu. Tato smlouva (futures kontrakt) byla podepsána oběma stranami. Obchodník měl v ruce papír, že do přesně stanovené doby bude mít dostatek zásob, jež bude moc dále prodat a zemědělec měl peníze. Obě strany byly nadmíru spokojeny.

Časem se ale ukázalo, že futures kontrakty nejsou tak výhodné. Pokud měl zemědělec uzavřen kontrakt na příští rok za cenu v aktuálním roce, tak riskoval. I kdyby byl rýže nedostatek, tak by ji musel prodat za předem stanovenou cenu danému obchodníkovi, a to i přesto, že by ji prodal dráž.

Obchodník na tom nebyl o moc lépe. Mohlo se stejně dobře stát, že rýže bude moc a on ji budete muset koupit za předem stanovenou cenu (čili dráž, než kdyby kontrakt neměl).

Netrvalo dlouho a zemědělce i obchodníky napadlo obchodovat s futures kontrakty.

Například pokud by obchodník věděl, že bude rýže nedostatek, tak by uzavřel maximum futures kontraktů. Nakonec by si nechal jen jeden a zbytek by se ziskem prodal konkurenci (jiným obchodníkům).

Podobně samozřejmě spekulovali i pěstitelé. Kdyby si byli jisti, že úroda bude letošní rok špatná, tak by svůj kontrakt se ziskem prodali.

Díky těmto obchodům začali futures kontrakty kupovat i lidé, kteří rýži vůbec nechtěli. Takoví obchodníci jen spekulují o ceně dané komodity v budoucnu. Pokud kontrakt včas prodají, tak s danou komoditou nepřijdou fyzicky do styku.