Evropa a švarcsystém

V České republice je v poslední době problematika švarcsystém hojně řešena. Samozřejmě s definicí švarcsystému mají problém i ostatní státy. A jejich ustanovení? V mnoha zemích se diametrálně liší.

Dvě třetiny firem v České republice by chtěly legalizovat švarcsystém. Je to logické a zdánlivě výhodné pro obě strany. Zaměstnanci dostanou jen zlomek částky, kterou na ně firma vyhradí. Zbytek „polkne“ stát, pojištění, atd. V případě švarcsystému si zdravotní i sociální pojištění platí přímo živnostník. Firma si tedy může dovolit zaplatit více. Spokojenost je na obou stranách. Bohužel tato praktika se nelíbí našemu státu, který tímto přichází o značnou část peněz.

Například v Německu jsou velmi striktní pravidla. Podmínkou je nezávislá pracovní doba, nezávislé rozhodování, podnikatelské riziko a méně než 6 příjmů ročně od jedné společnosti z jedné činnosti. Samozřejmě nepochybujeme o tom, že i v Německu jsou chytří podnikatelé a tento systém úspěšné obcházejí. Musíme ovšem uznat, že švarcsystém u našich západních sousedů je výrazně přísnější.

Naopak naprosto uvolněný systém má Velká Británie. Živnostníci (freelance) jsou státem velmi podporování a od státu dostávají rady, jak se uživit. Praktiky, které jsou ve Velké Británii naprosto legální by v Německu rozhodně neprošly. Ve VB je například více než 80 % projektových manažerů freelance.

V České republice se připravuje zpřísnění švarcsystému. Příkladem nám může být již zmíněné Německo. Stát přichází o značnou část peněz a snaží se je získat. Je téměř jasné, že většina živnostníků (firem) využívajících švarcsystému si najde nový způsob, jak novelizaci obejít. V opačném případě dojde k výraznému snížení příjmů mnoha živnostníků. Přijde nám, jako by se Česká republika snažila „zlikvidovat“ živnostníky. Jaký na to máte názor vy (napište nám do komentářů)?